STÁTNÍ ARCHIV V OPAVĚ - STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ŠUMPERK

O snaze zřídit v Šumperku okresní archiv se poprvé dozvídáme ze zápisu Okresního národního výboru z roku 1947. Záměr byl realizován o rok později, šumperský okresní archiv byl v té době jedinou institucí svého druhu na severní Moravě. Sídlil ve dvou místnostech šumperského zámku (bývalého žerotínského zámku), kde byl do té doby umístěn archiv města Šumperka. Přijetím vládního nařízení č. 29/1954 Sb. se Okresní archiv Šumperk stal součástí celostátní sítě státních archivů. O čtyři roky později získal archiv vlastní budovu v Kladské ulici (dnešní Geschaderův dům).

Další směřování archivu výrazně ovlivnila změna územní organizace. S nabytím účinnosti zákona o územním uspořádání státu (č. 36/1960 Sb.) v roce 1960 byla působnost šumperského archivu rozšířena o bývalé okresy Zábřeh a Jeseník. Tamní zrušené archivy se staly jeho pobočkami.

Přes stále rostoucí objem spravovaných písemností se zhoršoval technický stav budov, které archiv využíval. Pro špatný stav byla v roce 1984 uzavřena budova archivu v Kladské ulici. Archivní fondy byly přestěhovány do sedmi dočasných skladů mimo město Šumperk. Již v roce 1985 byla zahájena výstavba účelové budovy v ulici Bratří Čapků (jednalo se o první archivní účelovou budovu na Moravě). Kapacita dokončeného objektu se však brzy ukázala jako nedostatečná. Část dokumentů uložených v archivu musela být přestěhována do jiných budov a studovna měla pouze dvě místa pro badatele. V srpnu 1995 proto byla zahájena rekonstrukce a přístavba Státního okresního archivu Šumperk. Budova byla dokončena a uvedena do provozu v dubnu 1998. Nová budova s úložnou kapacitou 7 500 běžných metrů a devíti místy pro badatele slouží v nezměněné podobě dodnes.

V roce 1996 obnoven okres Jeseník. V souvislosti s touto změnou přestal být jesenický archiv pobočkou Státního okresního archivu Šumperk a stal se samostatným okresním archivem. Rok 2002 byl významným mezníkem pro další fungování archivu v Šumperku. V důsledku územní reformy, jejíž součástí bylo i zrušení okresních úřadů, se Státní okresní archiv Šumperk stal organizační součástí Zemského archivu v Opavě.

Hlavním úkolem Státního okresního archivu Šumperk je péče o zde uložené archiválie a zajištění jejich dostupnosti pro badatele. Archiv mimo jiné kontroluje výkon archivní služby u organizačních složek státu s okresní nebo obecní působností, u orgánů územních samosprávných celků a provádí výběr archiválií ve skartačním řízení i mimo skartační řízení. V současné době Státní okresní archiv Šumperk spravuje 1922 fondů o celkovém rozsahu 3170 běžných metrů. Depozita obsahují písemnosti z fondů měst a obcí, cechů, písemnosti farních úřadů a děkanství, spolků, družstev, škol, okresních úřadů a tzv. osobní fondy. Kromě toho archiv spravuje několik sbírek, například Sbírku katastrálních map nebo Sbírku historicko-dokumentační, která slouží především k výstavním účelům. Součástí archivu je také knihovna, která je budována od roku 1958 a obsahuje odbornou literaturu k českým, světovým a zejména regionálním dějinám, pomocným vědám historickým a archivnictví, dále řadu periodik, vázaných novin a disertačních prací založených na studiu dokumentů uložených v archivu; knihovna obsahuje také řadu edic historických pramenů. Samostatnou část tvoří knihovna pozůstalosti vojáka, folkloristy a sběratele lidových písní Bohuslava Indry s více než tisícem svazků a knihovny jednotlivých obcí s mnoha vzácnými tisky.

Základní charakteristiky fondů k dějinám rodu Lichtenštejnů
Řada měst a obcí, které dnes spadají do působnosti Státního okresního archivu Šumperk, patřila rodu Lichtenštejnů. Poprvé se s tímto šlechtickým rodem setkáváme na konci 16. století, kdy Karel z Lichtenštejna získal sňatkem s Annou Černohorskou z Boskovic po vymření boskovického rodu panství Úsov. Další rozšíření rodové vlády je spojeno s již zmíněným zakladatelem knížecího rodu Karlem I. z Lichtenštejna. Ten se v době stavovského povstání loajálně postavil na stranu císaře Ferdinanda II. a za to byl odměněn rozsáhlými statky, které byly vzbouřeným členům stavovské obce zabaveny. V roce 1622 získal panství Bludov, Kolštejn, Zábřež a Ruda, k nimž se v roce 1622 připojilo panství Šilperk (dnešní Štíty), Bohdíkov, Bartoňov a Temenice. Stejný osud postihl i město Šumperk, který kvůli účasti na stavovském povstání ztratilo privilegium udělené císařem Ferdinandem I. v roce 1562, jímž bylo prohlášeno za město královské komory, včetně dalších výsad a svobod, a bylo svěřen do péče Karla I. z Lichtenštejna; pod správou knížecího rodu zůstalo až do roku 1848. Od roku 1802 vlastnili Lichtenštejnové také zámek Velké Losiny. V roce 1945 byl majetek zkonfiskován dekretem prezidenta republiky č. 12/45 Sb.

Spisy panství (velkostatků) ve vlastnictví Lichtenštejnů se dnes nacházejí v olomoucké pobočce Státního archivu v Opavě. Dokumenty dochované v Okresním archivu Šumperk, které jsou badatelům k dispozici, mají převážně úřední charakter, jedná se o víceméně jednotlivé položky rozptýlené především ve fondech měst a obcí, které spadaly pod správu Lichtenštejnů. Dokladem toho je listina Aloise Josefa z Lichtenštejna z roku 1802, v níž potvrzuje dřívější robotní privilegia obci Pusté Žibřidovice. Kromě poměrně bohatého listinného materiálu obsaženého ve fondech Archivu obce Staré Město, Archivu města Šumperk, Archivu města Zábřeh a ve fondech dalších obcí (Branná, Pusté Žibřidovice aj.).) Státní okresní archiv Šumperk obsahuje různou korespondenci (žádosti a stížnosti) adresovanou lichtenštejnským úředníkům. Za zmínku stojí také četné plány a náčrty knížecích lovišť ve fondech Okresního úřadu Šumperk-I. V šumperském archivu se prakticky nenacházejí žádné písemnosti osobní povahy, které by mohly souviset s Lichtenštejny. Jedinou výjimkou jsou paměti lichtenštejnského zahradníka Františka Slabého, sepsané na počátku 20. století, které zachycují události z roku 1802; paměti jsou součástí historického dokumentačního fondu. Nepochybně zajímavý je záznam z roku 1880 o exhumaci a následném pohřbu Lichtenštejnů z archivu obce Velké Losiny. Ve fondech okresních a zemských výborů se nacházejí dokumenty obsahující informace o konfiskaci lichtenštejnského majetku v roce 1945.