STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV OPAVA - STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV PROSTĚJOV

Okresní archiv v Prostějově vznikl v roce 1955 jako odborná instituce okresního národního výboru. Při svém vzniku navázal na činnost bývalého Archivu města Prostějova, jehož počátky sahají do roku 1904. Do roku 1954 tvořily archiv a městské muzeum jednu instituci pod názvem "Městský archiv a muzeum v Prostějově".

Od samého počátku se archiv potýkal s nedostatkem prostor. Navrhované přemístění archivu do plumlovského zámku se ukázalo jako nereálné, a archiv proto zůstal v budově muzea. Z pohledu archivu to bylo nouzové řešení, protože získal pouze jednu místnost pro archiváře a dvě místnosti s nedostatečnou kapacitou pro depozitář. Neuspokojivou situaci měly zmírnit dvě další sklepní místnosti, které archiv sdílel s uhelnou. Vzhledem ke kritickým prostorovým podmínkám archivu bylo v roce 1956 rozhodnuto o jeho přestěhování do severního křídla prostějovského zámku, k samotnému přestěhování však došlo až v roce 1961. V roce 1967 získal archiv také západní křídlo zámku, kde byl v roce 1968 zahájen provoz a kde archiv zůstal dalších 30 let. Kapacita úložných prostor však byla brzy vyčerpána a nedostatek místa a absence čítárny a pořádací místnosti měly negativní dopad na veškerou činnost archivu -  při skartačních řízeních se nemohly přejímat archiválie, zpřístupňovací príce se omezovaly na zpracovávání menších archivních fondů a badatelé měli k dispozici minimální prostor.

Po získání několika malých místností s nedostatečnou úložnou kapacitou a po několika nerealizovaných projektech na stavbu nové archivní budovy došlo k pokroku v roce 1998, kdy Okresní úřad v Prostějově zakoupil pro potřeby archivu tovární budovu od inženýra Arnošta Rolného v Třebízského ulici. Po náročné rekonstrukci byl nový archiv slavnostně otevřen 8. března 2000. Kromě velkoryse řešené konzervátorské dílny a víceúčelové místnosti získal archiv také nadstandardní prostorovou rezervu. Podmínky v nové archivní budově umožnily více otevřít archiv veřejnosti a věnovat se kromě vlastní archivní práce, která spočívá v předarchivní evidenci a zpřístupňování archivních fondů, také kulturní a vzdělávací činnosti. Přednášky a výstavy s regionální tematikou se již staly samozřejmostí. Velký význam je přikládán digitalizaci archivních fondů a sbírek a jejich následnému zveřejňování. Státní okresní archiv Prostějov v současné době spravuje 1762 fondů a sbírek o rozsahu 3605 běžných metrů. K 1. lednu 2017 obsahovala archivní knihovna 13 986 svazků převážně s regionální tematikou.

Základní charakteristika fondů k dějinám rodu Lichtenštejnů
Nejvíce materiálu k dějinám rodu Lichtenštejnů se nachází v Archivu města Prostějova. V roce 1599 koupil Karel z Lichtenštejna od věřitelů pánů z Pernštejna předlužené plumlovské panství. Město Prostějov přispělo částkou 27 000 zl. v naději, že v matejtku tohoto bohatého šlechtického rodu již nebude zatíženo odpovědností za úřední dluhy, jako tomu bylo za Pernštejnů. Karel z Lichtenštejna pak v roce 1600 město tohoto závazku skutečně zbavil, ale jeho přestup ke katolictví v roce 1599 vystavil protestantské město dalším nebezpečím, jak se mělo plně projevit v následujícím období. Po porážce na Bílé hoře postihla Prostějov násilná rekatolizace, která byla velmi tvrdě prosazována hospodářskými a vojenskými sankcemi a neustálými zásahy do městských práv. Karel z Lichtenštejna například v roce 1612 zrušil možnost odvolání k vyššímu olomouckému právu a nařídil prostějovským měšťanům obracet se na jeho valtickou kancelář. Vyhradil si právo potvrzovat rozsudky smrti a stanovil, že město má brát z Valtic i právní instrukci. V Prostějově nechatl zřídit funkci knížecího rychtáře, který byl první osobností města. Lichtenštejnská politika zasahovala i do práv panovníků. V roce 1685 udělil Jan Adam z Lichtenštejna městu právo pořádat další výroční trh a na trh koňský a dobytčí. Česká dvorská kancelář proto vedla v letech 1687-1737 s Lichtenštejny daňovou žalobu za zasahování do práv panovníka.

Dalším fondem, který lze využít pro bádání o historii rodu Lichtenštejnů, je plumlovský městský archiv. Nejcennějším dokumentem v tomto fondu je listina Karla z Lichtenštejna z roku 1600, kterou stvrzuje Plumlovu dřívější privilegia. Záznamy do roku 1850 se týkají především vztahů města s vrchností.

Mimochodem lze využít i archivy obcí, které patřily k plumlovskému panství, a fondy politické a soudní správy, jako je např. Okresní úřad Prostějov.

Přehled fondů k dějinám rodu Lichtenštejnů
Archiv města Prostějova 
Archiv městečka Plumlov 
Okresní úřad Prostějov