STÁTNÍ ARCHIV V OPAVĚ - STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV BRUNTÁL SE SÍDLEM V KRNOVĚ

Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově je organizační jednotkou Státního okresního archivu Opava. Vykonává dohled nad provozem archiválií v organizačních složkách státu s působností okresu nebo obce a v orgánech územních samosprávných celků, třídí archiválie při kasaci nebo kartotéce v průběhu řízení nebo mimo řízení, pečuje o archiválie v depozitářích a umožňuje do nich nahlížet, pořizuje výpisy, opisy a kopie archiválií a zpřístupňuje je.

Okresní archiv v Bruntále byl zřízen v roce 1958, předcházelo mu zřízení okresních archivů v Krnově a Rýmařově. V roce 1952 byl nejprve zřízen Okresní archiv v Krnově, v roce 1956 pak Okresní archiv v Rýmařově. V roce 1960 došlo ke sloučení okresů Bruntál, Krnov a Rýmařov. Okresní archiv pro nový okres Bruntál sídlil v Janovicích u Rýmařova. Pobočky byly ponechány v Krnově a Bruntále.

Na počátku 70. let 20. století se archiv musel vypořádat s problémem nedostatečných úložných kapacit. Všechna následná řešení této situace byla pouze provizorní, prostorové podmínky v archivu zůstávaly nevyhovující a situace se postupně stávala kritickou. Mezitím se v roce 1982 přestěhovalo sídlo okresního archivu z janovického zámku do Bruntálu, kam byly postupně přemístěny všechny archiválie.

Z nevyhovující situace nakonec archiv našel východisko v rekonstrukci továrních prostor bývalého státního podniku Karnola v Krnově. V listopadu 2006 se budova bývalé textilní továrny oficiálně stala novým sídlem okresního archivu a všechny archiválie z Bruntálu byly přestěhovány do Krnova a po dlouhé době konečně uloženy způsobem odpovídajícím jejich významu.

K 1. lednu 2017 archiv spravuje 1765 archivních fondů o celkovém rozsahu 5381 běžných metrů. Archiv spravuje písemnosti státních a samosprávných úřadů a organizací, škol, církevních institucí, cechů, firem, družstev, spolků, společenských organizací apod. působících na Bruntálsku. Archivní knihovna, která obsahuje více než 20 tisíc svazků a řadu periodik, se specializuje na regionální historii, archivnictví a české dějiny. Archiv neustále rozšiřuje svou odbornou archivní činnost i možnosti využití archiválií.

Základní charakteristika fondů k dějinám rodu Lichtenštejnů
Krnov, současné sídlo Okresního archivu Bruntál, byl kdysi součástí lichtenštejnského panství. Byl založen kolem poloviny 13. století jako královské město a spolu s nedalekým hradem Cvilínem se dostal do držení Přemyslovců z opavsko-ratibořského rodu. Poté, co v roce 1523 získali krnovské knížectví Hohenzollernové, stal se Krnov jedním z jejich sídel, což se projevilo jeho značným rozvojem. V březnu 1622 udělil císař krnovské knížectví Karlu I. z Lichtenštejna jako léno. Krnov tak ztratil funkci rezidenčního města a následně byla centralizována i knížectví Opava a Krnov. Význam Krnova dále upadal i po roce 1742, kdy od něj bylo odděleno území na levém břehu řeky Opavy a celý kraj kolem Głubczyc [česky Hlubčicko]. Na krnovském zámku však nadále sídlila správa lichtenštejnské knížecí komory a na konci 18. století se Krnov stal na několik let také sídlem nově vzniklého okresu Opava. V polovině 19. století se Krnov s okolím stal politickým okresem v rámci rakouského Slezska a samotný Krnov se stal významným centrem textilního průmyslu. V roce 1960 byl krnovský okres zrušen a jeho území bylo začleněno do okresu Bruntál.

Stejně jako na jiných svých panstvích, i v Krnově se Lichtenštejnové projevili jako štědří mecenáši: kníže Johann II. Johann II. podpořil například obnovu vyhořelého poutního kostela na Cvilíně (1865), výstavbu střeleckého domu (1907) i nemocnice (1907), která nesla až do roku 1918 jeho jméno. Městu věnoval pozemky na výstavbu Mikulášské ulice (1904), gymnázia (1875) a financoval stavbu rozhledny - tzv. lichtenštejnské věže (1902). V roce 1945 byl zámek Krnov a další majetek Lichtenštejnům zkonfiskován, ale znak knížectví Krnov je dodnes součástí znaku knížecího rodu Lichtenštejnů a státního znaku Lichtenštejnska.

Z archivních fondů spravovaných Okresním archivem v Bruntále má pro dějiny rodu Lichtenštejnů mimořádný význam dochovaný Archiv města Krnova (1410)1437-1945, který dokumentuje správu tohoto města. Součástí fondu je také řada městských knih, z nichž nejstarší je vedena od roku 1522. Doklady o vztahu Lichtenštejnů k jejich majetku na daném území lze nalézt také ve fondech politické správy a soudní správy, např. ve fondu Okresní úřad Krnov (1726)1850-1938(1954). Na okraj lze poznamenat, že při bádání o rodu Lichtenštejnů lze čerpat i z dalších fondů týkajících se jejich tehdejších majetkových poměrů, jako je například Archiv města Horní Benešov 1662-1945 nebo Archiv města Moravský Beroun 1568-1945(1946), ale také fondy okresních a místních národních výborů, které obsahují dílčí informace o konfiskaci lichtenštejnského majetku po roce 1945.